Ložená hra se vykládá, nehraje
Karta bez kazu. Dohrávat jistotu pravidla považují za míchání karet – a kdo na loženou hru dá flek, platí rozdíl ze svého.
Ložená hra je karta bez kazu – závazek, který nelze prohrát při žádné rozloze zbývajících karet a žádné obraně soupeřů. A mariáš má na ni pravidlo, které začátečníka pokaždé překvapí: ložená hra se nesehrává. Vyloží se.
Co přesně znamená „nelze prohrát"
Soutěžní pravidla si daly práci a definují loženost pro každý závazek zvlášť, protože pro každý znamená něco jiného:
| Závazek | Ložená je tehdy, když aktér… |
|---|---|
| hra, sto | …nemůže prohrát a zároveň nemusí ztratit žádný z 90 možných bodů |
| sedma | …nepouští žádný zdvih |
| dvě sedmy | …nemůže prohrát při žádné rozloze karet u obrany a žádné její sehrávce |
| betl | …nemůže vzít žádný zdvih |
| durch | …nemůže žádný zdvih ztratit |
U hry a sta je laťka pozoruhodně vysoko: nestačí mít vyhráno, nesmíš ztratit ani jednu desítku bodů. Sto se šesti trumfy, esem a desítkou plus dvě esa s desítkami – a s vlastním výnosem – je učebnicový příklad: dvakrát trumfneš a dohráváš, soupeř musí odevzdat zbylé desítky i poslední zdvih.
Proč se jistota nedohrává
Důvod je ryze mariášnický: karty se nemíchají. Odehrát rozhodnutou hru znamená přeskládat balíček pro příští rozdání, a to je totéž jako zamíchat. Soutěžní pravidla to nazývají přesně tak – sehrávka ložené hry se považuje za míchání karet – a pokutují ji, i když hru samotnou aktérovi pochopitelně zaplatí.
Totéž platí pro hru, která se stane loženou až v průběhu sehrávky, a dokonce i pro obranu: dobírá-li v betlu všechny zdvihy hráč obrany, je to ložená hra rovněž.
Pravidla přitom počítají s tím, že si člověk nemusí být jistý:
- Máš pochybnost? Oznam ji. Získáváš tím právo odehrát jeden zdvih na ověření. Další pochybnosti jsou pak už vyloučené a pokračovat v sehrávce je renonc.
- Od osmého zdvihu včetně se smí dohrávat vždy.
- Padne-li oznámení uprostřed rozehraného zdvihu a všichni je uznají za pravdivé, zdvih se nedokončuje. Poslední zdvih ve hře se ale dokončuje vždycky.
- Kdo loženou hru ohlásí neprávem, musí ji na žádost protistrany dohrát z otevřených karet a sporné situace se řeší ve prospěch obrany. U aktéra to renonc není. U obránce ano – ten totiž vyložením karet prozradil kartu spoluhráči.
Detail pro fajnšmekry: kdo loženou hru oznámil, ukazuje karty až poté, co ostatní hráči své karty odložili. A u betla se položená vynášená karta zpátky do listu nezařazuje, kdežto u durcha ano.
Na loženou kartu se nefléká
Tady je pravidlo, které se vyplatí pochopit dřív než na vlastní peněžence. Padne-li flek na hru, která je ložená, chrání pravidla ty, kdo se do flekování nezapojili: platí jen základní sazbu. Částku chybějící do plné výplaty aktérovi doplácejí flekující hráči sami – zapojili-li se oba, rovným dílem.
Starší soutěžní pravidla šla ještě dál a přidávala flekujícímu mínusové body: −6 u stovky, −8 u betla, −16 u durcha a −20 u dvou sedem.
Proto to rčení: na loženou kartu se nefléká, ledaže by člověk platil rád.
Když vyložit je slušnost
U dvou sedem má loženost ještě jednu podobu. Drží-li jeden obránce čtyři a více karet pomocné barvy, aktér závazek splnit nemůže a hra je rozhodnutá rozlohou. Hospodský kánon i starší soutěžní pravidla se shodnou, že gentleman v takové chvíli nefléká – prostě vyloží karty.
Dnešní soutěžní pravidla to obrátila: obránce má právo flekovat a hned po skončení flekování je povinen karty ukázat. Neukázat je renonc. Z dobrého mravu se za třicet let stalo právo a povinnost – hezky vidět, jak hra dospívala.
Ostatně vyložení karet má v hospodě vlastní obřad. Několik štychů před koncem, jsou-li všechny jisté, se karty pokládají na stůl s výkřiky „U Bucků zhasli!", „Držte si klobouky, jedeme s kopce", „Konec vysílání" nebo prostě „Tak spánembohem".
Ložené hry souvisí s nemíchaným mariášem víc, než se zdá. Celý průběh hry najdeš v pravidlech mariáše.