Tichá sedma a tiché sto

Mariáš platí i za věci, které nikdo neohlásil. Uhraješ-li poslední štych trumfovou sedmičkou, aniž jsi sedmu licitoval, dostaneš zaplaceno. Dáš-li dohromady sto bodů, aniž jsi hlásil stovku, dostaneš zaplaceno taky. Oběma se říká tiché výsledky a každý funguje jinak.

Tichá sedma

Vezme-li kterákoli strana při hře nebo stovce poslední štych neohlášenou trumfovou sedmičkou, náleží jí polovina sazby za hlášenou sedmu.

Dvě věci si zaslouží zdůraznit. Za prvé: kterákoli strana. Tichá sedma není výsada aktéra – obránce ji uhraje stejně dobře. Za druhé: sedmička odehraná kdykoli dřív není nic než malý trumf. Za tu se neplatí. Musí padnout v posledním štychu a musí ho vzít.

A pak je tu druhá strana mince. Je-li trumfová sedmička v posledním štychu přebita, mluví se o zabité sedmě a platí naopak ta strana, které sedmička patřila. Odměna se obrátí v pokutu.

Zabít ji přitom může kdokoli – i vlastní spoluhráč. Pravidla v tom rozdíl nedělají a platí se stejně. Obránce, který v posledním štychu bezmyšlenkovitě přetrumfne sedmičku svého parťáka, tak umí zařídit pěkně trapnou situaci.

Poslední detail: u závazku sto a sedm tichou sedmu uhrát nelze – a to ani tehdy, drží-li ji obrana a vezme s její pomocí poslední zdvih. Sedma už je v tom závazku ohlášená, takže tichá být nemůže.

Tiché sto

Tiché sto funguje docela jinak, a hlavně: nemá riziko.

Uhraje-li strana při závazku hra sto a více bodů, aniž byla stovka hlášena, zdvojnásobuje se sazba za hru. A za každou další desítku nad sto náleží vítězné straně totéž znovu.

V Klasice, kde hra stojí 20 halířů, to vypadá takhle:

Oproti hlášené stovce má tiché sto dvě odlišnosti. Počítají se do něj všechny hlášky bez omezení – ne jen jedna, jak to platí u stovky hlášené. A hlavně: kdo sto bodů neuhraje, nic neplatí. Prostě bere sazbu za hru jako obvykle.

Tiché sto je tedy zhruba poloviční odměna oproti stovce ohlášené, zato zadarmo. Proto se také obyčejná hra se silným listem někdy vyplatí víc než odvážná stovka: stovka se dá shodit, tiché sto ne.

Proč to není totéž co hlásit

Rozdíl mezi hlášeným a tichým je v mariáši rozdílem mezi slibem a výsledkem. Hlášený závazek je slib – dá se flekovat, dá se prohrát a prohraný se platí. Tichý výsledek je jen konstatování toho, co leží na stole, když je po hře.

Proto se také na tiché výsledky fleky nevztahují. Nemá je kdo flekovat: v okamžiku flekování o nich nikdo neví, protože ještě neexistují.

Souvisí s tím i pravidlo, které se začátečníkům plete: v licitovaném mariáši nelze hlásit sedmu ani sto proti. Obrana si svoje ohlásit nesmí – ale uhrát si to smí. Tiché výsledky jsou přesně ta cesta, kterou se obrana ke svým penězům dostane.

Tiché výsledky jsou protějškem hlášené sedmy a stovky. Celá pravidla najdeš na stránce pravidla mariáše.